11 environmentálních témat, kterým bychom měli věnovat více pozornosti

Žijeme ve vážném období ekologická katastrofa kvůli četným problémům, kterým náš ekosystém čelí, z nichž se mnohé zdá, že se časem zhoršují.

Zvyšování povědomí o těchto problémech a o tom, co lze udělat pro jejich zmírnění škodlivé účinky je v důsledku toho stále důležitější. To je hlavní důvod, proč se musíme podívat na některá témata environmentálního povědomí, o kterých je třeba diskutovat.

Témata ekologického povědomí, kterým bychom měli věnovat více pozornosti

Mezi hlavní obavy patří:

• Změna klimatu
• Využití přírodních zdrojů
• Produkce odpadu
• Znečištění vody
• Odlesňování
• Nadměrný rybolov
• Okyselení oceánů
• Znečištění ovzduší
• Nedostatek vody
• Udržitelná výroba potravin a poptávka
• Snížení biologické rozmanitosti

1. Změna klimatu

Klimatická změna je nejvýznamnějším ekologickým problémem čelí dnešnímu světu, přičemž mnoho vědců a dalších odborníků to považuje za nejvážnější a nejvýznamnější ekologickou krizi naší doby.

Veřejné osobnosti jako Greta Thunberg a Al Gore už léta varují před rostoucím množstvím oxidu uhličitého v atmosféře, o kterém se někteří domnívají, že by mohlo způsobit staletí trvající nárůst globálních teplot.

 Bohužel je obtížné zjistit, jak se změnou klimatu postupovat. V roce 2019 generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres prohlásil: „Potřebujeme ambicióznější a hmatatelnější plány z více zemí a více podniků. Všechny finanční instituce – veřejné i soukromé – musí definitivně zvolit zelenou ekonomiku.

Bohužel ne každá země přijala tento směr myšlení. Například Čína je neustále považována za odpovědnou za jednu desetinu všech klimatických změn způsobených lidskou činností Carbon Brief.

2. Využití přírodních zdrojů

Jedno problém využití přírodních zdrojů je jedním z hlavních ekologických problémů, kterým svět v současnosti čelí.

Téměř každá ekonomická činnost zahrnuje využívání přírodních zdrojů a mnoho ekologických aktivistů kritizuje jak zvětšující se propast mezi bohatými a méně šťastnými, tak rychlé využívání různých vstupů.

Používání vody jednou komunitou může například ohrozit existenci jiné nebo dokonce nevratně změnit samotnou přírodu. Ke zvládnutí této výzvy bude zapotřebí progresivní plánování a zvážení dopadu na životní prostředí.

Jak uvádí Program OSN pro životní prostředí: „Zpráva se zabývá potenciálem inovací, přehodnocováním hospodářského růstu a úlohou měst při budování ekonomik efektivněji využívajících zdroje. Stojíme před historickou volbou, jak budeme využívat zdroje.“

3. Produkce odpadů

Nakládání s odpady a jejich produkce je důležitým tématem, které mnoho článků o environmentálních otázkách zdůrazňuje. Snímky masivních plovoucích ploch oceánských trosek a odpadků zavalených potoků upozornily na nebezpečí nesprávně zlikvidovaný plast.

Podobně, vezmeme-li v úvahu skutečnou hodnotu počítačů, periferních zařízení, mobilních telefonů a další elektroniky, které se spíše vyhazují než recyklují, elektronický odpad představuje riziko pro životní prostředí a také promarněnou příležitost. Ve skutečnosti se podle EPA recykluje pouze asi 25 % veškerého elektronického odpadu.

Navíc je tu problém plýtvání potravinami. V průmyslově vyspělých zemích spotřebitelé nejen vyhazují velké množství potravin, protože vypadají špatně, ale k významným ztrátám dochází také na počátku růstového cyklu.

Podle Journal of Agricultural Science se „celková globální potenciální ztráta způsobená škůdci mezi plodinami lišila a pohybovala se od přibližně 50 % při produkci pšenice po více než 80 % u produkce bavlny“.

Očekávané ztráty u sóji, pšenice a bavlny jsou 26–29 %, u kukuřice, rýže a brambor 31, 37 a 40 %. Aby se zabránilo dalšímu tlaku na svět, jsou techniky sanace škůdců šetrné k životnímu prostředí důležitější než kdy jindy.

4. Znečištění vody

Hojnost vody na zemském povrchu jí vysloužila přezdívku „Modrá planeta“, ale pít se z ní dá podstatně méně, než by se dalo na první pohled předpokládat.

Pouhá 3 % vody na Zemi je sladkovodní a dvě třetiny z ní jsou skryty pod zamrzlými ledovci nebo jinak nevyužitelné pro lidské využití, uvádí World Wildlife Federation. Z tohoto důvodu nemá 1.1 miliardy lidí na celém světě přístup k čisté vodě a 2.7 miliardy pociťuje nedostatek vody alespoň jeden měsíc v roce.

Zásoby pitné vody jsou ohroženy znečištění vody, což situaci ještě vyostřuje. Podle zprávy „United Nations World Water Development Report 2017“ je více než 80 % odpadních vod pravděpodobně celosvětově vypouštěno do životního prostředí bez úpravy.

Kvalita povrchových a podzemních vod se nadále zhoršuje v důsledku zvýšených výpustí odpadní voda která nebyla řádně ošetřena. Znečištění vody musí být vhodně řešeno, aby se zmírnily účinky rostoucího nedostatku vody, protože má významný dopad na dostupnost vody.

5. Odlesňování

Podle údajů NASA tvoří lesy téměř jednu třetinu území planety a jsou životně důležité pro ekosystém jako celek. Například lesy:

• Snižte hladinu oxidu uhličitého ve vzduchu;
• Zastavit erozi;
• Chraňte se před povodněmi.
• podporovat biologickou rozmanitost;
• Dodávky dřeva a dalších souvisejících produktů (jako jsou lesní plody, houby, javorový sirup a využitelná kůra).

Odlesňování je bohužel dominantní po celém světě, což zahrnuje metody kácení a vypalování, které jsou v nerozvinutých zemích příliš běžné, a nedostatek údržby půdy po mýcení živí začarovaný kruh, který vyžaduje větší kácení stromů.

6. Nadměrný rybolov

Přestože rybolov ze své podstaty neovlivňuje zbytek Země a podporuje lidské populace po celém světě, špatné způsoby rybolovu může mít trvalý negativní dopad.

Jak? Deficit nastává, když se loví více ryb, než je populace schopna unést. Rybolov se může stát komerčně neživotaschopným, ohroženým nebo dokonce vyhynutým, pokud taková nerovnováha přetrvává nekontrolovaně.

Někdy k tomu vedou náhodné a neúmyslné úlovky místo toho, aby byl konkrétní druh cílen. Rizikové rybářské oblasti lze kromě odstranění škodlivých dotací chránit zavedením technologicky sofistikovaných rybolovných technik, rybářským právem a osvětou.

7. Okyselení oceánů

Oceán zabírá téměř jednu třetinu oxidu uhličitého uvolněného do atmosféry, což je fakt, který si uvědomuje jen málo laiků. Stále méně lidí si to neuvědomuje rostoucí uhlíkové emise může také ovlivnit kvalitu vody a změnit pH oceánu.

Podle National Oceanic and Atmospheric Administration došlo za posledních 30 let k „přibližně 200procentnímu nárůstu [oceánské] kyselosti“, což má okamžitý účinek na organismy označované jako „stavba skořápky“. Studie spojily tuto rostoucí kyselost s korálové běleníúmrtnost útesů, smrt měkkýšů a narušení ekosystému.

8. Znečištění ovzduší

„Vstupují jemné částice znečištěný vzduch, který proniká hluboko do plic a kardiovaskulárního systému, které způsobují onemocnění včetně mrtvice, srdečních onemocnění, rakoviny plic, chronických obstrukčních plicních onemocnění a infekcí dýchacích cest,“ popisuje Světová zdravotnická organizace (WHO) znečištění ovzduší.

Hlavní je využití pevných paliv v domácnostech, dopravě, průmyslu a uhelných elektrárnách zdroje znečištění ovzduší. Účinky znečištění ovzduší se liší v závislosti na poloze zeměkoule, podobně jako u mnoha jiných ekologických hrozeb.

Ačkoli mnoho západních firem pochopilo udržitelnost životního prostředí v podnikání, v jiných oblastech tomu tak vždy není. Podle WHO způsobuje znečištění ovzduší „jen v oblasti západního Tichomoří každý rok zemře zhruba 2.2 milionu lidí“.

9. Nedostatek vody

Globální ekosystémy a blahobyt komunity jsou ohroženy nedostatek vody. Zásoby sladké vody rychle docházejí, což ohrožuje miliony lidí. Jak vodní zdroje vysychají, jsou poškozovány i vodní ekosystémy – které jsou nezbytné pro biologickou rozmanitost.

K vyřešení nedostatku vody, spolupráce je klíčová. Úspora vody může být podpořena technikami udržitelného hospodaření s vodou, včetně účinného zavlažování a umírněnosti používání. Opětovné použití šedé vody a sběr dešťové vody jsou rozumné akce.

Je nezbytné vzdělávat komunity o ochraně vody, aby se lidé mohli moudře rozhodovat. Pro globální řešení nedostatku vody je nezbytná mezinárodní spolupráce.

Spolupráce a výměna osvědčených postupů může vyústit ve vodohospodářské plány, které fungují. Společně můžeme zajistit, aby k nim měl každý spravedlivý přístup vodní zdroje a vybudovat udržitelnou budoucnost.

10. Udržitelná produkce potravin a poptávka

Výroba a spotřeba potravin představují významnou překážku pro dosažení ekologické udržitelnosti. Rostoucí poptávka po potravinách v důsledku rostoucí globální populace klade důraz na zemědělské systémy a životní prostředí.

Je nezbytné používat udržitelné způsoby hospodaření. Tradiční techniky poškozují biologickou rozmanitost, kvalitu vody a půdu. Regenerativní zemědělství, permakultura a organické zemědělství podporují zdravější půdu, méně chemických látek a ochranu vody.

Tyto metody podporují robustní ekosystémy a zdravější potravní řetězce. Je důležité brát plýtvání potravinami vážně.

Třicet procent celosvětově vyrobené potraviny jsou plýtványplýtvání zdroji a zvyšování emisí. Plýtvání a jeho dopady na životní prostředí lze omezit pomocí kreativních projektů, lepšího řízení dodavatelského řetězce a vzdělávání spotřebitelů.

Spolupráce je zásadní. Lidé si mohou vybrat udržitelná řešení, omezit odpad a podpořit regionální a ekologické zemědělce. Společnosti by měly zavádět udržitelné postupy. Zákonodárci musí zavést pravidla a odměny za zemědělské postupy šetrné k životnímu prostředí.

Změna je poháněna osvětou a vzděláváním. Povzbuzování lidí, aby se učili o etické spotřebě a udržitelném zemědělství, jim dává schopnost činit moudrá rozhodnutí.

11. Snižování biologické rozmanitosti

Lidské aktivity, včetně nadměrného využívání, znečištění, invazivních druhů, změny klimatu a degradace stanovišť, jsou na vině pokles biologické rozmanitosti. Ekosystémy trpí, když druhy vyhynou, protože ztratí životně důležité procesy, jako je opylování a koloběh živin.

Ekosystémy i lidstvo jsou ovlivněny klesající biodiverzitou. Ekosystémy ztrácejí svou schopnost poskytovat potřebné služby a stávají se náchylnějšími k poruchám.

Komunity, které jsou závislé na biologické rozmanitosti pro zemědělství, rybolov a cestovní ruch, čelí výzvám, jako je nedostatek potravin, nestabilní ekonomiky a ztráta kulturního dědictví. Nemoci se mohou šířit a ekosystémy se mohou v důsledku toho zhroutit keystone druh vymírání a ekologické narušení.

Pro řešení ubývající biologické rozmanitosti jsou zásadní ochranářské činnosti. Je nezbytné zachovat a obnovit stanoviště, zejména vytvářením chráněných území. Zásadní je také zmírnění dopadů změny klimatu a provádění postupů udržitelného využívání půdy.

Vlády, skupiny a komunity – včetně domorodých obyvatel – musí spolupracovat. Pro šíření vynikajících postupů a zvyšování povědomí je nezbytné vzdělávání a mezinárodní spolupráce.

Proč investovat do čističky vzduchu?

Může být zastrašující číst o problémech, kterým životní prostředí čelí, a myslet si, že neexistuje způsob, jak vyřešit problémy s vesmírnou lodí Země. Můžeme však pomoci zajistit, že náš svět bude mít odolnější a udržitelnější budoucnost, a to zvýšením povědomí o těchto problémech a společnou prací při hledání řešení.

Doporučení

• Proč je biologická rozmanitost pro člověka důležitá?
  .
• 9 Nevýhody palivového článku, na které musíme také myslet
  .
• Je lov dobrý nebo špatný pro životní prostředí? Nezaujatý přehled
  .
• 12 největších požárů na světě a jejich environmentální význam
  .
• Energeticky účinná budova: Co to znamená a jak to pomáhá