Existují především tři typy degradace životního prostředí, které zahrnují degradaci vody, degradaci půdy a degradaci ovzduší. Degradace životního prostředí je jednou z největších hrozeb, které jsou v dnešním světě sledovány.
Tyto tři typy degradace životního prostředí do značné míry ovlivňují globální klima a životní podmínky. Níže jsou uvedeny tři typy degradace životního prostředí.
Obsah
3 typy degradace životního prostředí
- Degradace vody
- Degradace půdy
- Vzduch/atmosférická degradace
Degradace vody
Degradace vody nebo znečištění vody je jedním ze tří typů degradace životního prostředí, které je způsobeno hlavně uvolňováním škodlivých látek do vodních útvarů, které je činí nevhodnými pro použití zvířaty nebo lidmi. Pohyblivý vodní útvar slouží jako velmi účinný způsob likvidace odpadu.
To je obvyklá norma pro lidi žijící v blízkosti vodních ploch. To je vidět na kanalizačních a kanalizačních systémech v různých městech. Mnoho průmyslových odvětví likviduje své odpady do mnoha řek a jezer, které jsou také hlavními zdroji znečištění vod.
Tyto průmyslové odpady jsou často nezpracované a často obsahují škodlivé chemikálie, které mohou být při konzumaci toxické pro vodní formy života, zvířata a lidi.
Používání chemikálií v zemědělství jako hnůj, pesticidy a přípravky proti plevelům často vede k chemické kontaminaci okolních vodních ploch po dešti nebo připojených zavlažovacích systémech. Tyto chemikálie jsou extrémně škodlivé pro vodní ekosystém i pro lidskou spotřebu, což je hlavní příčinou degradace vody.
Degradace vody nepříznivě ovlivňuje zdraví a život člověka, zvířat i rostlin. Znečištěná voda je také škodlivá pro zemědělství, protože nepříznivě ovlivňuje úrodu a úrodnost půdy. Znečištění mořské vody poškozuje oceánský život.
Zničení biologické rozmanitosti je známou příčinou degradace vody, protože vyčerpává vodní ekosystémy a spouští nespoutanou proliferaci fytoplanktonu v eutrofizaci jezer.
Lidské zdraví může být ovlivněno degradací vody, protože spotřeba znečištěné vody je jednou z hlavních příčin špatného zdraví. Znečištěná voda způsobuje některé smrtelné nemoci, jako je cholera, úplavice, průjem, tuberkulóza, žloutenka atd. Nemoc.
WHO odhaduje, že asi 2 miliardy lidí nemají jinou možnost než pít vodu kontaminovanou exkrementy a vystavovat je těmto nemocem. Kojenecká úmrtnost je dalším účinkem degradace vody.
Průjmová onemocnění spojená s nedostatečnou hygienou způsobila podle OSN úmrtí asi 1,000 dětí denně na celém světě.
Kontaminace a narušení potravního řetězce je dalším efektem degradace vody jako jednoho z typů degradace životního prostředí, protože rybolov ve znečištěných vodách a využívání odpadních vod pro chov hospodářských zvířat a zemědělství vnáší do potravin toxiny, které jsou při konzumaci škodlivé pro naše zdraví.
Znečištění narušuje potravní řetězec přesunem toxinů z jedné úrovně v řetězci na vyšší úrovně. V některých případech může znečištění zničit celou část potravního řetězce. To působí na ostatní organismy buď tím, že způsobí nadměrný růst v případě, že predátor zemře, nebo smrt (pokud vyhubí kořist).
Nedostatek pitné vody je dalším důsledkem degradace vody jako jednoho z typů degradace životního prostředí. OSN říká, že miliardy lidí na celém světě nemají přístup k pitné vodě nebo sanitaci, zejména ve venkovských oblastech.
Smrt vodního života je dalším důsledkem degradace vody jako jednoho z typů degradace životního prostředí. Znečištěnou vodou jsou nejvíce postiženi živočichové a rostliny, které jsou životně závislé na vodě.
Degradace vody v oceánech a mořích je hlavním problémem. Většina lodí se zbavuje odpadu a odpadu do oceánské vody, což vede ke kontaminaci mořského ekosystému.
Únik ropy z námořních plavidel, ropných tankerů a pobřežních vrtů poškodil ekosystém. Vyčištění ropných skvrn na hladině oceánu není snadný úkol, a pokud se opozdí, může vést ke smrti mnoha forem vodního života.
Statistiky od Centrum pro biologickou rozmanitost o účincích úniku z Deep Horizon poskytuje užitečný pohled na dopad znečištění na vodní život. Podle zprávy únik v Mexickém zálivu v roce 2010 poškodil více než 82,000 25,900 ptáků, 6165 XNUMX mořských živočichů, XNUMX XNUMX mořských želv a neznámý počet ryb a bezobratlých.
Zničení ekosystémů je dalším účinkem degradace vody. Zavlečení nebo odstranění určitých mikroorganismů narušuje ekosystém. Znečištění živinami například vede k nárůstu řas, které ochuzují vodu o kyslík, což vede k úhynu ryb a dalšího vodního života.
Ekonomické dopady degradace vody jako jednoho z typů degradace životního prostředí jsou také hlavním problémem, protože správa a obnova znečištěných vodních útvarů je nákladná. Zhoršující se kvalita vody brzdí hospodářský růst a prohlubuje chudobu v mnoha zemích.
Vysvětlením je, že když biologická spotřeba kyslíku – ukazatel, který měří organické znečištění ve vodě – překročí určitou hranici, růst hrubého domácího produktu (HDP) regionů v přidružených vodních nádržích klesne o třetinu.
Degradace půdy nebo znečištění půdy
Degradace půdy je jedním z typů degradace životního prostředí. Degradace půdy se týká zhoršování zemského povrchu na úrovni země i pod ní.
Příčinou je hromadění pevných a kapalných odpadních materiálů, které kontaminují podzemní vody a půdu. Tyto odpadní materiály se často označují jako tuhý komunální odpad (TKO), který zahrnuje nebezpečný i jiný než nebezpečný odpad.
Půda nabízí médium pro růst a pěstování různých druhů rostlin. Slouží také jako stanoviště mnoha zvířat a mikroorganismů, které významně přispívají k ekologické rovnováze.
Když je složení půdy kontaminováno likvidací škodlivého odpadu nebo používáním chemikálií, stává se to škodlivé pro organismy, které jsou na půdě závislé, pokud jde o její obživu.
Environmentální dopad znečištění půdy nebo znečištění půdy je často méně zdůrazňován ve srovnání s jinými formami znečištění.
Likvidace odpadu je jedním z hlavních důvodů znehodnocování půdy jako jeden z typů znehodnocování životního prostředí, a to v důsledku likvidace nerozložitelného odpadu, jako jsou různé formy plastových materiálů, kovové zbytky atd.
Účinky likvidace odpadu jsou takové, že tento odpad zůstává přítomen v půdě a ovlivňuje úrodnost půdy, nekontrolované ukládání biologicky rozložitelného nebo organického odpadu může také vést ke znečištění, které má za následek nevyužitelné plochy půdy.
Podzemní těžba je jednou z příčin degradace půdy jako jeden z typů degradace životního prostředí. Důsledkem hlubinné těžby je, že hlubinná těžba vytváří hluboké a otevřené šachty, které činí půdu nevhodnou pro zemědělství nebo bydlení.
Prázdné podzemní prostory vzniklé při těžbě mohou vést ke vzniku různých propadů, které mohou být v mnoha případech nebezpečné. Neustálé setí také uvolňuje půdu a podporuje erozi.
Povrchová těžba také představuje hrozbu pro přírodní krajinu, protože vede ke vzniku několika forem znečišťujících látek.
Účinky povrchové těžby spočívají v tom, že se nejedná pouze o vliv na fyzické vlastnosti země, ale vibrace způsobené vrtáním a používanými výbušninami mohou způsobit různá zdravotní rizika a učinit půdu nevhodnou k využití nebo k bydlení.
Nekontrolované řezání půdy a kamenů z kopců podporuje erozi půdy a sesuvy půdy.
Zemědělství také vede k degradaci půdy jako jednomu z typů degradace životního prostředí. Efekt zemědělství je ten, že pěstování stejné plodiny na pozemku může vést ke ztrátě úrodnosti.
Používání chemikálií v zemědělství jako hnojiva nebo pesticidy za sebou často zanechává toxické zbytky chemikálií, které si časem mohou najít cestu do potravního řetězce a mají za následek i znečištěnou vodu. Kromě toho může nadměrné spásání pastvin vést k její postupné ztrátě vegetace a úrodnosti.
Důsledkem nadměrného proudění podzemní vody pro zavlažování a spotřebu je to, že může vést ke ztrátě zemní vlhkosti, která je potřebná k udržení vegetace na ní.
Kromě toho pokles půdy znamená snížení úrovní půdy v důsledku nedostatečné podpory podzemní vody po jejím vytažení. To může poškodit fyzické rysy země a ovlivnit ekosystémy, které podporuje.
Odlesňování je známou příčinou degradace půdy jako jeden z typů degradace životního prostředí. Odlesňování je kácení stromů, aby se uvolnilo místo pro více domů a průmyslových odvětví. Rychlý růst populace a rozrůstání měst jsou dvě hlavní příčiny odlesňování.
Kromě toho je využívání lesní půdy pro zemědělství, pastvu zvířat, těžba palivového dříví a těžba dřeva některými z dalších příčin odlesňování.
Účinky odlesňování jsou takové, že kácení nebo kácení stromů vede k kypření půdy, což zhoršuje erozi půdy.
Toto odlesňování vede ke ztrátě přirozeného prostředí pro mnoho zvířat a vyhynutí mnoha živočišných a rostlinných druhů. Odlesňování také přispívá ke globálnímu oteplování, protože zmenšení velikosti lesů vrací uhlík zpět do životního prostředí.
Skládka je další příčinou degradace půdy jako jeden z typů degradace životního prostředí a jejími účinky jsou znečišťování životního prostředí a ničení krásy města. Skládky přicházejí do města kvůli velkému množství odpadu, který vzniká v domácnostech, průmyslu, továrnách a nemocnicích.
Skládky představují velké riziko pro zdraví životního prostředí a lidí, kteří na nich žijí. Skládky při spalování produkují nepříjemný zápach a způsobují značnou degradaci životního prostředí.
Atmosférická degradace
Atmosférická degradace je jedním z typů degradace životního prostředí a je způsobena znečištěním ovzduší a je hlavním přispěvatelem k problémům životního prostředí, které vedou ke globálnímu oteplování a emisím skleníkových plynů. Dopad znečištění ovzduší má řetězovou reakci způsobující rozpad i dalších ekosystémů.
Hlavním přispěvatelem ke znečištění ovzduší jsou automobilové a průmyslové emise. Kouř uvolňovaný při spalování fosilních paliv ve vozidlech a průmyslových odvětvích sestává především z oxidu uhelnatého, oxidu uhličitého, oxidu siřičitého, oxidů dusíku a uhlovodíků.
Všechny tyto plyny jsou škodlivé pro životní prostředí a způsobují atmosférickou degradaci, což je druh degradace životního prostředí. Vysoká koncentrace oxidu siřičitého ve vzduchu může vést k onemocněním dýchacích cest u lidí a zvířat a může způsobit tvorbu sirného smogu, když je vystaven slunečnímu záření.
Není to jen chemická sloučenina, která se uvolňuje při používání fosilních paliv nebo při používání organických znečišťujících látek, které znehodnocují atmosféru. Špatné pachy jsou další formou atmosférické degradace, která má dopad na životní prostředí.
Nehygienické životní podmínky a bezohledné vypouštění odpadních vod mohou vést k zápachu nebo zápachu, které mohou zhoršit životní podmínky v dané oblasti.
Může nejen ztěžovat dýchání kvůli zápachu, ale může také vést k nemocem a přitahovat mouchy a zvířata.
Uvolňování částic do ovzduší, jako je prach, písek a štěrk ze stavebnictví a těžebního průmyslu, je dalším způsobem, který zhoršuje atmosféru.
Přítomnost pevných částic často ztěžuje dýchání a přispívá k tvorbě smogu ve městech. Odlesňování vedlo do značné míry k redukci vegetace na zemském povrchu.
Vyklízení půdy ji činí náchylnější k erozi půdy a ztrátě úrodnosti. Jedním z hlavních dopadů sníženého počtu stromů je však omezení fotosyntézy, přirozeného procesu přeměny škodlivého oxidu uhličitého na kyslík.
To znamená, že větší množství oxidu uhličitého nyní zůstává zachyceno v životním prostředí.
Zdravotní problémy dětí jsou dalším škodlivým vlivem atmosférické degradace, která je jedním z typů degradace životního prostředí. Znečištění ovzduší škodí vašemu zdraví ještě předtím, než se poprvé nadechnete.
Vystavení vysokým úrovním znečištění ovzduší během těhotenství způsobuje potraty a také předčasný porod, autismus, astma a poruchy spektra u malých dětí.
Má také potenciál poškodit raný vývoj mozku u dítěte a způsobit zápal plic, který zabije téměř milion dětí mladších 5 let.
Děti jsou vystaveny většímu riziku krátkodobých infekcí dýchacích cest a plicních onemocnění v oblastech vystavených škodlivinám v ovzduší.
Dalším přímým účinkem degradace ovzduší jako jednoho z typů degradace životního prostředí jsou okamžité změny, kterých je svět svědkem globálního oteplování. Globální oteplování je environmentální jev způsobený přirozeným a antropogenním znečištěním ovzduší.
Týká se rostoucí teploty vzduchu a oceánu po celém světě. Tento nárůst teploty je alespoň částečně způsoben nárůstem počtu skleníkových plynů v atmosféře.
Se zvýšenými teplotami po celém světě, zvýšením hladiny moří a táním ledu z chladnějších oblastí a ledovců, vysídlením a ztrátou přirozeného prostředí již signalizovaly blížící se katastrofu, pokud nebudou brzy podniknuty akce pro zachování a normalizaci.
Oxid uhličitý je primární skleníkový plyn, který přispěl ke globálnímu oteplování. Molekula oxidu uhličitého může absorbovat a re-emitovat infračervené záření ze slunce, čímž zachycuje teplo v atmosféře.
Divoká zvěř je také ovlivněna degradací vody jako jedním z typů degradace životního prostředí. Stejně jako lidé, i zvířata čelí některým zničujícím účinkům znečištění ovzduší.
Toxické chemikálie přítomné ve vzduchu mohou donutit divokou zvěř přesunout se na nové místo a změnit jejich stanoviště. Toxické znečišťující látky se usazují na hladině vody a mohou ovlivnit i mořské živočichy.
Stejně jako lidé mohou mít zvířata vystavením znečištěnému ovzduší zdravotní následky. Vrozené vady, nemoci a nižší míra reprodukce jsou všechny připisovány znečištění ovzduší.
Dalším efektem degradace vody jako jednoho z typů degradace životního prostředí je vyčerpání ozónové vrstvy. Ozon existuje ve stratosféře Země a je zodpovědný za ochranu člověka před škodlivými ultrafialovými (UV) paprsky.
Ozonová vrstva Země se vyčerpává kvůli přítomnosti chlorfluoruhlovodíků, hydrochlorfluoruhlovodíků v atmosféře.
Jak se ozónová vrstva ztenčuje, bude vyzařovat škodlivé paprsky zpět na Zemi a může způsobit kožní a oční problémy. UV záření může také ovlivnit plodiny.
Nejvýznamnější z POPs jsou chlorfluoruhlovodíky nebo CFC. Tato sloučenina se používá při výrobě chladiv, aerosolových sprejů, nadouvadel pro pěny atd.
Jakmile se sloučenina CFC uvolní do atmosféry, přesune se do horních vrstev atmosféry, kde ultrafialové paprsky ze slunce sloučeninu rozbijí a uvolní molekuly chloru.
Molekula chloru pak rozbije molekulu ozonu na menší molekuly, čímž zničí ozonovou vrstvu, která chrání Zemi před škodlivými účinky slunečních ultrafialových paprsků.
Naše životní prostředí je obecně ovlivňováno degradací vody. Stejně jako lidé, zvířata a rostliny mohou znečištěním ovzduší trpět celé ekosystémy.
Opar, stejně jako smog, je viditelným typem znečištění ovzduší, které zakrývá tvary a barvy. Mlžné znečištění vzduchu může dokonce tlumit zvuky.
Částice oxidu siřičitého a oxidů dusíku ve vzduchu mohou vytvářet kyselé deště. Když prší, kapičky vody se spojují s těmito látkami znečišťujícími ovzduší; se stává kyselým a poté spadne na zem ve formě kyselého deště.
Kyselé deště mohou způsobit velké škody na lidech, zvířatech a úrodě. Tyto látky znečišťující ovzduší pocházejí většinou z uhelných elektráren a motorových vozidel.
Když na Zemi spadne kyselý déšť, poškodí rostliny změnou složení půdy; zhoršuje kvalitu vody v řekách, jezerech a potocích; poškozuje plodiny; a může způsobit chátrání budov a památek.
Jedním z hlavních účinků degradace vody jako jednoho z typů degradace životního prostředí je její účinek na člověka. Oxid uhelnatý je jedovatý plyn, který vzniká při spalování fosilních paliv, je zdraví velmi škodlivý. Oxid uhelnatý má větší afinitu než kyslík při vazbě s molekulami hemoglobinu v krvi.
Když je koncentrace oxidu uhelnatého ve vzduchu vyšší, pak krev není schopna dodávat buňkám těla požadovaný kyslík, což vede k otravě oxidem uhelnatým, která, pokud není brzy léčena, může být smrtelná.
Lidé pociťují širokou škálu zdravotních účinků vystavení znečištěnému ovzduší. Účinky lze rozdělit na krátkodobé a dlouhodobé.
Krátkodobé účinky, které jsou dočasné, zahrnují onemocnění, jako je zápal plic nebo bronchitida. Zahrnují také nepříjemné pocity, jako je podráždění nosu, krku, očí nebo kůže.
Znečištění vzduchu může také způsobit bolesti hlavy, závratě a nevolnost. Za znečišťování ovzduší se považuje i zápach z továren, odpadků nebo kanalizací. Tyto pachy jsou méně závažné, ale přesto nepříjemné.
Dlouhodobé účinky znečištění ovzduší mohou trvat roky nebo celý život. Mohou dokonce vést k smrti člověka. Mezi dlouhodobé zdravotní účinky znečištěného ovzduší patří onemocnění srdce, rakovina plic a onemocnění dýchacích cest, jako je emfyzém.
Znečištění ovzduší může také způsobit dlouhodobé poškození nervů, mozku, ledvin, jater a dalších orgánů. Látky znečišťující ovzduší způsobují vrozené vady. Téměř 2.5 milionu lidí ročně zemře na celém světě na následky znečištění venkovního nebo vnitřního ovzduší.
Sípání, kašel a dušnost. Ty mohou být způsobeny jak dlouhodobou, tak krátkodobou expozicí vysokým koncentracím látek znečišťujících ovzduší.
Doporučení
- JAK OMEZIT KONTINUÁLNÍ ZNIČOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DŮSLEDKU ZNEČIŠTĚNÍ ROPOU
- Co je znečištění životního prostředí?
- Bezpečné prostředí, výhoda, kterou stojí za to vydělat
- Největší problémy životního prostředí
- Význam prostředí a složky prostředí
- 11 nejlepších zemědělských metod šetrných k životnímu prostředí
Srdcem nadšený ochránce životního prostředí. Hlavní autor obsahu ve společnosti EnvironmentGo.
Snažím se osvětu veřejnosti o životním prostředí a jeho problémech.
Vždy šlo o přírodu, kterou bychom měli chránit a ne ničit.